Může makléř činit finanční úschovu

Může makléř činit finanční úschovu

64 / 100

Může makléř činit finanční úschovu ? Jak je to správně, může nabízet úschovu peněz a nebo nemůže, co je správně?

39/2020 Sb. Zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování) říka a stanovuje v § 4 odst. 1) že:

(1) Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet

a) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,

b) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou, zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem.

(2) Na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, pokud

a) smlouva o úschově je v písemné formě,

b) účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen “banka”), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je

1. zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,

2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku,

c) informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,

d) o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje

1. identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,

2. údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,

3. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,

4. údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,

5. označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,

6. datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.

(3) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat.

(4) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský úřad.

(5) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.

Tedy dle dle realitního zákona realitní zprostředkování vždy zahrnuje vyhledání toho, kdo má zájem o uzavření realitní smlouvy, a dále zpravidla následující činnosti: poskytnutí inzertní služby, posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny, zpracování marketingu nemovité věci, zajištění prohlídky nemovité věci, obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí, zprostředkování poskytnutí právních služeb a zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.

Úschovu má realitní zprostředkovatel zprostředkovávat u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notáře, advokáta nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením u soudního exekutora. Sám realitní zprostředkovatel není oprávněn poskytování úschovy nabízet a může ji poskytnout jen na písemnou žádost zájemce na samostatné listině za splnění dalších podmínek:

1) smlouva o úschově bude v písemné formě,

2) účet pro složení finančních prostředků musí být veden bankou, zahraniční bankou, spořitelním nebo úvěrovým družstvem na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku, přičemž pro každou úschovu peněžních prostředků musí být zřízen zvláštní účet,

3) realitní zprostředkovatel informuje banku o tom, že majitelem peněžních prostředků je třetí osoba,

4) realitní zprostředkovatel bude vést velmi podrobnou evidenci úschov,

5) veškeré toky peněz musí být bezhotovostní,

6) při poskytnutí první úschovy realitní zprostředkovatel informuje příslušný živnostenský úřad.

Původně vládní návrh zákona 3) poskytování úschovy realitním zprostředkovatelům neumožňoval vůbec, neboť v praxi často dochází k ukládání prostředků na běžných účtech realitních kanceláří, kde se peníze klienta slévají s běžnými provozními penězi kanceláře. Realitní zprostředkovatel tak mohl s prostředky klientů dále nekontrolovatelně nakládat (měl ke svému bankovnímu účtu plná dispoziční práva) a v případě exekuce či insolvence hrozilo zabavení prostředků klienta či jejich zahrnutí do majetkové podstaty.

Změnu vládního návrhu a zachování úschov pro zprostředkovatele nakonec přinesl pozměňovací návrh ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, kterým byl do zákona vložen § 4 zakotvující výše uvedené povinnosti při poskytování úschov realitními kancelářemi. V této souvislosti pozměňovací návrh svěřil kontrolu nad dodržováním těchto povinností obecním živnostenským úřadům. Porušení některé z povinností při realizaci úschovy je dle § 21 odst. 1 písm. a) realitního zákona přestupkem, za nějž lze realitnímu zprostředkovateli uložit pokutu až do výše 500.000,- Kč.

Comments are closed

Download document

Před stažením tohoto dokumentu zadejte svůj e-mail

Translate »

Compare